Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

28. 9. 2021

Mgr. Vladimíra Kadlečíková

Doba studia a rok absolutoria, třídní učitel:

  • 1986–1990, SZŠ Kroměříž – TU – E. Fedorková

 

Obor studia:

  • Zdravotní sestra

 

Aktuální profese a místo výkonu práce:

Všeobecná sestra/perioperační sestra-instrumentářka na COS Kroměřížské nemocnice a.s.


Máte nějaké zajímavé pracovní zkušenosti? Pokud ano tak uveďte.

Po škole jsem nastoupila na 2.chirurgické oddělení Kroměřížské nemocnice, již na škole mně byla chirurgie bližší než interní obor. Na oddělení se mi moc líbilo, práce byla rozmanitá a zajímavá, přesto mě lákala operační sekce chirurgických oborů. Proto, když se v roce 1992 uvolnilo místo na operačních sálech a byla mi nabídnuta možnost tam pracovat, přijala jsem nabídku s nadšením.

Práce na COS (centrální operační sály) je velice specifická a odborná, je zde několik chirurgických oborů /chirurgie, traumatologie, ortopedie, gynekologie, ORL, oční, urologie/, proto je důležité celoživotní vzdělávání, neboť operační postupy se neustále vyvíjejí a je zde velké množství nových a speciálních přístrojů a nástrojů k tomu potřebných, které musí instrumentářka znát a ovládat. Práce na COS je náročná, poměrně akční, ale výsledek dobře provedené operace, případně akutní záchrany života, je vekou odměnou. Je zde velmi důležitá mezioborová spolupráce a dobré vztahy mezi personálem. Jediné negativum je anonymita perioperačních sester ve vztahu k pacientům, kdy chybí bližší kontakt s nemocným.

 

Co mi studium na SZŠ dalo/vzalo?

Studium na SZŠ mi dalo odborné znalosti potřebné k vykonávání profese zdravotní sestra, mnoho přátelských vztahů mezi spolužačkami, které přetrvávají dodnes, dále mnoho vzpomínek na dobrodružství a strávená léta na této škole. Zvláště náš maturitní rok, který byl v období sametové revoluce, byl velmi emotivní a dobrodružný.

Dalo by se říci, že mi studium na škole nevzalo nic, možná jen trochu rozčarování z přístupu některých učitelů na škole. Studovala jsem v době komunistického režimu, na naší škole vládla poměrně tvrdá komunistická realita, bez větší možnosti demokratického chování a jednání, která se odrážela jak na studentech, tak i na některých učitelích, kteří s tehdejším vedením měli celkem velké problémy a někteří školu i opustili.

 

Jaké tři rysy by podle vás měly charakterizovat kvalitního zdravotníka či pracovníka v sociálních službách?

- empatie
- vzdělanost
- pracovitost

 

Která věc se Vám jako první vybaví v souvislosti se SZŠ Kroměříž?

Bezva třídní kolektiv a vzpomínka na některé učitele a lékaře, kteří nás nejen mnohému naučili, ale byla s nimi i legrace a dokázali nás motivovat k dalšímu studiu a praxi v oboru zdravotnictví a jak jsem již uvedla, hned se mi vybaví maturitní rok v období sametové revoluce.

 

Kterého živoucího člověka absolvent nejvíce obdivuje a z jakého důvodu?

Můj obdiv a vřelý přátelský vztah se upírá k mé kamarádce a profesní mentorce paní Marii Konečné, nyní důchodkyni, ale jinak dlouholeté zaměstnankyni Kroměřížské nemocnice, která mne provázela většinou mého profesního života. Naše první setkání proběhlo již za let studia na SZŠ, kdy jsem ji poznala na praxi na 2. chirurgickém oddělení. Byla nesmírně trpělivá a vstřícná k nám studentkám.

Po škole jsme se staly spolupracovnicemi na výše uvedeném oddělení, kde mne zaučovala a vzala si mě pod svá ochranná křídla. Lepší učitelku jsem nemohla mít: obětavá, k pacientům vstřícná, vždy ochotná pomoci. Na operační sály se dostala rok před mým nástupem, což pro mne byla nesmírná výhoda, neboť i zde mi byla velkou oporou a pomocným andělem. Paní Marie Konečná je člověk nesmírně empatický, hodný, poctivý, vzdělaný, pracovitý a své profesi obětovala celý život. I v důchodovém věku je vždy připravená pomáhat lidem. V první vlně COVID-19 na jaře nastoupila a vypomáhala u nás na COS. Jsem nesmírně ráda, že mi ji osud dovolil poznat a je nejen mým pracovním vzorem, ale i dlouholetou kamarádkou.

 

zpracovala: Lucie Pisková